Nejvyšší čas vyhnat slimáky ze zahrádek

Původní druhy měkkýšů – slimáček polní nebo např. slimáček  síťkovaný jsou sice významnými škůdci v ozimé řepce nebo pozdních bramborech, ale v biozahradě s nimi větší potíže nebývají.

Dodržujeme-li všechny důležité zásady přírodní zahrady, pomáhají nám přirození nepřátelé slimáků – ptáci (kosi, drozdi, špačci), ježci, rejsci, krtci, ještěrky, ropuchy, slepýši, střevlíci, páteříčci, drabčíci, sekáči  a další užiteční tvorové.

Pokud těmto vítaným pomocníkům nabídneme vhodný úkryt, udělají spoustu práce za nás. Špačky můžeme úspěšně na svou zahrádku přilákat vyvěšením vhodné budky, odmění se nám vysbíráním stovek housenek a plžů. Zároveň tak ochráníme úrodu třešní a rybízu před nálety „cizích“ špačků – „domácí“ špačci si hlídají své teritorium a ostatní vyženou. Samozřejmě i domácí špačci si sem tam  na třešni pochutnají, ale ve srovnání s tím, jakou škodu by způsobilo hejno hladových špačků, to nestojí za řeč.  Ježek ocení hromadu klestí a spadaného listí, kde se může přes den ukrývat, nepohrdne ani křovím zarostlým rohem zahrady, kde „neuklízíme“. Krtci bývají na zahrádkách úporně pronásledováni, ale i oni si rádi pochutnávají na plžích a slimácích, stejně jako rejsci. Ještěrkám postačí hromada kamení nebo kamenná zídka na slunném teplém místě. Specialisty na lov slimáků jsou slepýši, kteří potřebují vlhčí úkryty  – postačí hromada  listí. Dalšími schopnými pomocníky jsou žáby, hlavně ropuchy. Pokud jim na zahrádce vytvoříme malou vodní plochu (jezírko), budou se zde vyvinuté žáby na naši zahradu stále vracet. Na vlhkých místech, často pod mulčem, potkáme dravé střevlíky a drabčíky, kteří přezimují v trouchnivějícím dřevě. Chceme-li tyto užitečné tvory na zahrádce udržet, je potřeba po zahrádce rozmístit pár špalků a odřezků. Trouchnivějící dřevo potřebují ke svému vývoji i larvy střevlíků. Vajíčka plžů požírají hlemýždi zahradní, škvoři atd.

Trochu jiná situace je u plzáka španělského, který   se do České republiky dostal z jižní Evropy. Původně se vyskytoval na Pyrenejském poloostrově, v západní Francii a Anglii. Přibližně před padesáti  lety se začal šířit (prostřednictvím sazenic, zemědělských plodin apod.) za hranice původního výskytu. V České republice  byl poprvé spolehlivě pozorován v roce 1991. V celé Evropě se jedná o historicky nejvýznamnějšího a nejproblematičtějšího škůdce mezi plži vůbec, neboť je schopen se rychle přizpůsobit nejrůznějším typům stanovišť. Objeví-li se na zahrádce několik plzáků, naši pomocníci drozdi, špačci či ropuchy si s nimi hravě poradí. Při kalamitním výskytu plzáka španělského, jaký je letos na většině míst Plzeňského kraje, nezbývá než přiložit ruku k dílu. Vzhledem k tomu, že v  polovině srpna začínají plzáci klást vajíčka (jeden plzák naklade za rok až 225 vajíček), je opravdu nejvyšší čas tyto nezvané hosty  ze zahrádky vyprovodit.

V menších zahradách je nejjistějším opatřením ruční sběr plzáků. Nejvhodnější doba pro sběr je večer po dešti, obzvlášť pokud bylo několik dní předtím teplo. V takovém případě můžete během jedné hodiny posbírat stovky plzáků a tím významně zabránit větším škodám na zelenině. Samozřejmě ideální je denně v podvečer projít zahrádku a plzáky posbírat, často se doporučuje sbírat plzáky potmě s baterkou.

Plzáky je také možné nalákat do „pastí“ – rozmístěte na záhony hromádky vlhké trávy či plevele, listy košťálovin a salátů, odřezky hub, slupky z okurek nebo melounů, kousky starých prkem, lepenky nebo staré linoleum apod. Plzáci se do takových pastí přes den ukrývají, takže je pak stačí vysbírat nebo odstranit celou past i s plzáky. Další možností jsou tzv. pivní pasti, které však mají svou nevýhodu – pivo  láká slimáky z širokého okolí. Kelímky zapustíme  do země tak, aby vyčnívaly asi 1 cm nad zem, a naplníme do dvou třetin pivem. Ráno utopené plzáky vylijeme se zbytky piva do kompostu a připravíme novou past.

Posbírané plzáky nemá smysl odnášet za plot zahrady, za jednu noc jsou schopni urazit až 50 metrů – a tudíž se zase vrátit zpátky. Nejrychleji plzáky usmrtíte přelitím vařící vodou. Zajímavé je také využití plzáků jako pomocníků při kompostování – jsou výkonnější než žížaly. Posbírané jedince můžete nanosit do kompostu (nejlépe takové konstrukce, aby nemohli zase vylézt). Pomohou s rozkladem trávy a zbytků zeleniny. Na konci července (před kladením vajíček) je pak nutné kompost přesít, z nerozložených zbytků a čerstvého materiálu založíme kompost nový.

Menší záhony můžeme ochránit zábranami např. z plechu – kolem záhonů zapustíme plechy s horním okrajem ohnutým ven – slimáci je nedokáží přelézt. Velkým lákadlem pro plzáky jsou mladé rostlinky fazolí. Jednotlivé rostliny fazole můžeme chránit PET lahví s odstřiženým dnem přiklopenou přes rostlinu. Další možností je nastýlání (mulčování) ostrými pilinami, jehličím nebo kousky rákosu, nebo obsypání záhonů ostrým pískem, rozdrcenými vaječnými skořápkami či pilinami - v suchém počasí tvoří tyto materiály pro plže nepřekonatelnou překážku. Za sucha můžeme s úspěchem ohrožené rostliny posypat dřevěným popelem nebo poprášit vápnem (pouze u druhů, které povápnění snesou) či kamenným prachem. Napadené rostliny je možné postřikovat kávou – kofein je pro měkkýše smrtelným nervovým jedem – nebo silným výluhem z česneku  (či tymiánu nebo šalvěje), který je odpuzuje.

Další možnost, jak si v biozahradě poradit s plzáky, představuje přípravek Neudorff Ferramol, který je povoleno aplikovat i v ekologickém zemědělství. Účinnou látkou těchto granulí je fosforečnan železitý, který se běžně vyskytuje v přírodě. Slimáci po pozření přípravku přestávají přijímat potravu, zalézají do úkrytu, kde po několika dnech hynou. Granulát se při dešti nerozpadá, proto stačí doplňovat jen tehdy, když jej plži sežerou. Přípravek není (na rozdíl od podobných chemických granulí) škodlivý pro domácí zvířata.
Jiným biologickým prostředkem účinným proti slimákům jsou parazitické hlístice (např. Nemaslug). Přípravkem zalijeme zahradu. Hlístice aktivně vyhledávají slimáky a pronikají do nich dýchacími otvory. Napadený jedinec přestane přijímat potravu a uhyne. Ošetření působí cca šest týdnů.

Pokud máte možnost chovat  drůbež, máte vyhráno. Kachny nosného plemene indický běžec zbaví zahrádku plžů spolehlivě a trvale. V Německu existují farmy, kde je možné si za poplatek půjčit kachny na vyčištění zahrady od slimáků.  Také slepice a krůty chované volně nebo ve velkém výběhu si s plzáky poradí, musí mít ale možnost si je samy najít. Pokud jim sesbírané slimáky nasypete do misky, nechají je většinou bez povšimnutí ležet.

Preventivní opatření mnohdy ušetří později spoustu práce. Trávník kolem záhonů je vhodné udržovat krátce posekaný, trávu odklízet na kompost. Při kalamitním výskytu plzáků se vzdejte mulčování posekanou trávou a podobným vlhkým materiálem, mulč by sloužil plzákům jako vítaný úkryt. Kolem zeleniny můžeme vysít pruh hořčice, ředkví, salátů, které plzáci vyhledávají, a odvrátit tak jejich pozornost od ostatních výsevů. Také je možné zeleninu ochránit vysazením  aromatických rostlin, které plže odpuzují – tymián, česnek, šalvěj, yzop apod.

Na menších zahrádkách zalévejte konví přímo ke kořenům, na větších mechanickým rozprašovačem v ranních hodinách. Někdy se doporučuje nechat záhony lehce zaplevelené – plzáci pak údajně požírají plevel a v zelenině neudělají takovou škodu. Podle našich zkušeností však plzáci využívají plevel jako příjemný úkryt a vesele si pochutnávají na salátech, mrkvi, ředkvičkách, zelí či kapustě, nepohrdnou ani cibulí.

V mnohých receptářích najdete i doporučení, která není radno zkoušet. Např. posypání záhonů a rostlin solí – sůl sice zabíjí slimáky, ale pokud si zasolíte záhony, příliš zeleniny nevypěstujete. Jinde radí  posbírané plzáky v kbelíků rozsekat na půlky, zalít vodou, krátce vylouhovat ve vodě a zalévat s tím záhony, slimáky toto opatření údajně vyžene. Opak je pravdou – plzáci jsou kanibalové a mrtví jedinci je naopak na záhony přilákají.