Náš TIP

Přejetím myši po mapě, rychle získejte telefon nebo adresu nejbližšího Informačního centra ENVIC.

Klikněte na IC pro detail.


jste zde: úvodní » Pěstování bylinek na balkonech a za oknem


Pěstování bylinek na balkonech a za oknem

Vlastní čerstvá petrželka do polévky, voňavé oregano na pizzu nebo léčivá šalvěj na čaj - tyto drobné radosti si můžete dopřát, i když bydlíte v panelovém domě uprostřed města a na pěstování máte v lepším případě pár metrů čtverečních na balkoně či lodžii nebo dokonce jen okenní parapet…

I malý prostor nabízí řadu možností

Být zahradníkem na malém prostoru je výzva. Čím méně máte místa, tím více tvořivosti se vám bude hodit. Výborně se zde uplatní nejrůznější závěsné systémy, které maximálně využijí vertikální linii. Použít můžete např. síť na zpevnění betonu, kterou připevníte na zeď a na ni pak pomocí háčků a držáků zavěsíte nejrůznější nádoby na pěstování. Pokud to technický stav a celková koncepce budovy dovolí, je možné truhlíky a květníky nejen postavit na okenní parapet, ale i připevnit na fasádu. K dostání jsou také speciální nádoby, které se dají přidělat na okapy nebo na zábradlí.

Na balkoně se sice nemůžete tak rozvášnit jako na půlhektarové zahradě a množství rostlinek budete muset výrazně omezit, ale toto pěstování má také řadu výhod. Na jih orientované balkony a lodžie díky teplu akumulovanému ve zdech domů nabízejí příjemné klima vhodné i pro náročnější rostliny. Málokdy Vás tu také navštíví nevítaní hosté, jako jsou třeba slimáci. S truhlíkem na okně můžete zase snadno manipulovat – odnést si ho tam, kde je zrovna zapotřebí, ať už na kuchyňský stůl nebo k sousedům, když potřebujete „hlídání“ v době dovolené.

Systém na zeď z kari sítě v dřevěném rámu, na kterou jsou zavěšeny truhlíky s bylinkami a zeleninou.
Systém na zeď z kari sítě v dřevěném rámu,
na kterou
jsou zavěšeny truhlíky s bylinkami a zeleninou.

Na obalu (ne)záleží

Bylinky je možné pěstovat téměř v jakékoliv nádobě, na materiálu v podstatě nezáleží. Hodí se dřevo, keramika, plast i kov. Řada praktických a vtipných nádob se dá vyrobit recyklací nejrůznějších obalů a vyřazených domácích potřeb (lavorů, hrnců, plechovek, košíků, krabic, boxů apod.). Obecně platí, že menší nádoby snáze podléhají změnám teplot a více vysychají. Pokud budou rostliny venku celoročně, je vhodné nádoby přes zimu zateplit - obalit fólií, jutou, slámou apod. Zakrytý by měl být i povrch substrátu, popř. i samotné rostliny. (Ne všechny bylinky ale přezimování venku snesou!).

Pro aroma a zdraví bylinek je klíčová možnost regulace vlhkosti substrátu v nádobě. Nádoby by proto vždy měly mít odtokový otvor a na dně dostatečnou vrstvu drenáže (např. z nadrcených cihel, štěrku atd.), aby přebytečná voda mohla odtékat. Pokud nemáte možnost věnovat se Vaší bylinkové minizahrádce pravidelně, zvažte pořízení samozavlažovacích nádob. K dostání je již celá řada samozavlažovacích truhlíků a květníků. A pokud se Vám nechce utrácet, jednoduché samozavlažovací nádoby si můžete vyrobit i sami (viz návod na samozavlažovací květník z PET lahve níže).

Návod na samozavlažovací květník z plastové lahve

Budete potřebovat PET lahev s víčkem (ideálně dvoulitrovou a větší) a cca 10 cm dlouhý knot (koupit se dá v železářství nebo galanterii). Láhev zhruba v třetině ode dna rozřízněte na dvě části, zarovnejte okraje. Spodní část bude sloužit jako zásobárna vody, horní jako nádoba na substrát. Do víčka lahve udělejte dva otvory a protáhněte jimi knot tak, aby volné konce byly na horní/vnější straně víčka. Víčko našroubujte pevně na lahev. Horní část lahve naplňte substrátem až po víčko a zasaďte či vysejte do něj vybranou bylinku. (Většina bylinek má ráda vzdušný a propustný substrát. Pokud si ho budete míchat sami, snažte se poměr půdy, kompostu a písku, navýšit ve prospěch hrubého písku zhruba 1:1:2). Zalévejte z vrchu nebo do spodní části lahve. Knot se časem ve vodě může rozložit a je třeba ho vyměnit. Stačí pak jen odšroubovat víčko, protáhnout nový knot a víčko zase zavřít. Vhodnější je použít lahve z tmavého plastu, v průsvitných se mohou tvořit zelené povlaky z řas, které nevypadají úplně nejlépe.
Podobným způsobem si můžete vyrobit samozavlažovací truhlík ze dvou boxů nebo kyblíků, které na sebe postavíte. Do dna horní nádoby provrtejte otvory a protáhněte jimi široké knoty, které budou nasávat vodu ze spodní nádoby. Knoty se případně dají nahradit i malými děrovanými květníky na vodní rostliny, které se zasadí do dna, aby vyčnívaly do vody ve spodní nádobě, a naplní se substrátem. Vláha je pak čerpána přímo přes substrát.

Samozavlažovací květník z PET lahve.
Samozavlažovací květník z plastové lahve.

Bylinky mají rády společnost

Nebojte se bylinky pěstovat společně v jedné větší nádobě nebo dohromady se zeleninou. Taková výsadba je zároveň chytré řešení „2 v 1“, vše potřebné máte při ruce na jednom místě. Mezi osvědčené sousedy patří např. bazalka a rajčata, kopr a okurky, saturejka a fazole. Můžete si vytvořit i vlastní kombinace, třeba směs bylinek na čaj, pro dobré trávení atd. Chybí-li Vám nápady, inspiraci najdete v odborné literatuře (R. Hradil: Česká biozahrada, M. L. Kreuter: Zahrada v souladu s přírodou, J. McVicarová: Velká kniha o bylinkách a další). Některé z těchto poblikací jsou k zapůjčení v Environmentálním informačním centru ENVIC v Plzni.

Saturejka horská pěstovaná v zamulčovaném truhlíku společně s paprikami.
Saturejka horská pěstovaná v zamulčovaném truhlíku společně s paprikami.

Klasické i netradiční

Bylinek a léčivých rostlin, které lze pěstovat v nádobách, je nepřeberné množství. Vybírejte podle chuti. Z ne úplně tradičních můžete vyzkoušet např. lipii sladkou (lippia dulcis) nebo stévii sladkou (stevia rebaudiana), jejichž listy se používají jako přírodní sladidlo. Na čaj se výborně hodí např. Agastache mexická (agastache mexicana), Alojsie trojlistá (aloysia triphylla) a nejrůznější druhy máty. Příznivcům pikantních salátů jsou určeny nejrůznější netradiční směsi listů k řezu. Pěstovat můžete i v přírodě planě rostoucí trvalky jako např. česnek medvědí (allium ursinum) nebo potočnici lékařskou (nasturtium officinale).

Na pomezí koření a zeleniny – hořčice, řeřicha, roketa, ředkvička a brokolice
jako směs mladých listů k řezu na ochucení salátů a pomazánek.

 

------
Článek byl otištěn v časopise Klíčová dírky vydávaném sdružením Permakultura (CS) a publikován na webových stránkách www.prirodni-zahrady.cz. Autorkou je Mgr. Alena Lehmannová, designérka přírodních zahrad, která se zaměřuje zejména na ozeleňování malých prostor, včetně balkónů, teras a lodžií.

 

 

© Všechna práva vyhrazena ENVIC - ENVironmentální Informační Centra Plzeňského kraje  - envic.cz

tvorba webových stránek ANTstudio.cz | Administrace