Voda - základ života

Voda spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na  Zemi. Voda je také základní stavební látkou živých těl. Většina organismů obsahuje cca 60 % vody, některé dokonce i 99 %.

Vše začíná koloběhem vody v přírodě.

Voda se v průběhu nepřetržitého procesu přeměňuje na plyn (vodní pára), kapalinu (voda v oceánech, déšť) a pevné skupenství (sníh, led). Tento proces se nazývá koloběh vody neboli hydrologický cyklus. K oběhu dochází účinkem sluneční energie a zemské gravitace. Voda se vypařuje z vodních zdrojů - oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace). Po kondenzaci páry dopadá jako srážky zpět na zemský povrch, a to ve formě deště a sněhu. Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda či se vypařuje nebo vsakuje pod zemský povrch a vytváří podzemní vodu. Ta po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pozvolného podzemního odtoku pramenů.
Člověk však mnohdy do přirozeného koloběhu vody neuváženě zasahuje například budováním přehrad, melioračními zásahy, zavlažováním rozsáhlých území, napřimováním vodních toků, atd. Tím ovšem vážně ohrožuje vodní režim krajiny, což se v současné době projevuje stále častějšími přívalovými dešti a povodněmi.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, bez vody by neexistoval život. Před mnoha milióny let ve vodě život vznikl a dodnes je veškerý život na vodu vázán. V mnoha zemích suchých oblastí je dostatek zdrojů kvalitní pitné vody už nyní limitujícím faktorem civilizačního rozvoje.
Za posledních 50 let se zvýšila celková spotřeba 4x. Souvisí to nejen s růstem populace, ale i se změnou způsobu lidského života.

Pro člověka je  nejdůležitější voda pitná.
Zákon 258/2000 Sb. a vyhláška MZe ČR 252/2004 Sb. definuje pitnou vodu jako „ zdravotně nezávadnou vodu, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“

Zdroje pitné vody jsou na naší planetě rozmístěny nerovnoměrně a v současnosti k pitné vodě nemá přístup více než 1 miliarda lidí.
Pitná voda se získává úpravou surové vody, která pochází z podzemních nebo povrchových zdrojů. Ke shromažďování povrchové vody slouží vodárenské nádrže (přehrady), v nichž se nachází odběrové věže s několika odběrovými šachtami v různých hloubkách. Vhodná teplota pro odběr je méně než 12 °C. Většina vod z přírodních zdrojů nesplňuje požadavky norem pro pitnou vodu, a proto se upravuje. Mezi nejčastější metody patří flokulace, sedimentace, oxidace, filtrace, adsorpce (odstranění iontů železa a manganu), odsolování (částečné odstranění dusičnanů a dusitanů), hygienické zabezpečení a dezinfekce.  Takto upravená voda směřuje do vodojemů a z nich je pak dopravována vodovodní sítí spotřebitelům.

Jak tedy probíhá celý proces úpravy vody, aby byla pitná?

1. Filtrování a prosívání
Voda je nejdříve filtrována přes jednoduchou mříž, aby došlo k zachycení největších částic přítomných ve vodě (listí, hmyz, částečky větší nez 1 mm). nejmenší částice. Dále prochází sítem s jemnými otvory, které zachytí nejmenší částice.

2. Vločkování a odkalování
Do vody je přidán koagulátor usnadňující srážení vloček odpadu, které ještě zůstali ve vodě (prach, zbytky zeminy, rybí jikry atd...) Tyto vločky, které jsou těžší než voda, se usadí na dně dekantační nádrže a 90% látek je takto odstraněno.

3. Filtrace jemným pískem
Voda je filtrována jemným pískem a nebo aktivním uhlím. Filtrace pískem odstraní látky viditelné pouhým okem. Filtry na bázi aktivního uhlí zachytí mikroskopické znečišťující látky jako pesticidy a pohltí část látek organického původu. Existují také další způsoby filtrace např. přes membránový filtr.

4. Ozonizace
Voda je dezinfikována ozónem, který má antibakteriální a antivirové účinky. Zlepšuje také barvu a chuť vody. Úprava vody ozónem je ekologická a šetrná k životnímu prostředí.

5. Chlorování Chlór se přidává do vody až při výstupu z úpravny vody s cílem zachovat kvalitu vody i během distribuce a zabránit náhodné sekundární kontaminaci.

Znečištění vody
Voda se téměř nikde nevyskytuje v naprosto čistém stavu. Vždy v ní bývají nějaké příměsi nebo rozpuštěné sloučeniny. Vlivem lidské činnosti však koncentrace těchto látek neúměrně roste. Nároky na kvalitu a čistotu vody jsou především závislé na účelu využití vody. Jiné parametry jsou kladeny na kvalitu vody využívané v průmyslu a jiné na vodu pitnou.
Voda má do značné míry samočisticí schopnosti. Dochází k němu usazováním sedimentu, rozkladem znečisťujících látek mikroorganismy, spotřebou živin řasami a přímé okysličování a hydrolýza.
Použitím čisté vody vznikají vody odpadní, které jsou odváděny do čistíren odpadních vod (ČOV) a zde jsou čištěny.

Složení samotné čistírny odpadních vod

Lapák štěrku -  slouží k zachycení větších nečistot, které se odvážejí např. na skládku

Archimédův šroub - dopravuje odpadní vodu do potřebné výšky v čistírně odpadních vod

Lapák písku - slouží k usazení písku a kamenů

Usazovací nádrž - slouží k prvotnímu usazení kalu.

Aktivační nádrž